2019: Medicínské houby už nejsou „medicínské“

Ano, čtete to správně. Z interního usnesení Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) totiž vyšlo letos na jaře nařízení, které zakazuje v naší zemi používat pojmenování „medicínské houby“ (včetně jeho alternativy „medicinální“ i někdy chybně užívaného výrazu „mediciální“).

Všichni výrobci i dodavatelé přírodních houbových produktů tak budou nuceni vymyslet si nové souhrnné označení. Toto usnesení však nebylo nikde oficiálně deklarováno ani publikováno. Zaměstnanci SZPI pouze jednotlivě obcházejí firmy dodávající medicínské houby a průběžně je vyzývají, ať si je pojmenují nějak jinak.

K čemu tento postup vede?

Někomu by to mohlo připadat jako banalita, pouhá hra se slovy. Ale tato „nenápadná“ maličkost bude mít nezanedbatelné důsledky. Dodavatelé začnou houby přejmenovávat v závislosti na tom, jak budou postupně oslovováni, a mazat pojem „medicínské houby“ ze svých webů. Jednotlivě si vytvoří alternativní názvy, z čehož může vzejít pořádný terminologický mišmaš. Lidé, kteří jsou již zvyklí slovní spojení zadávat do vyhledávačů, budou mít zhoršenou možnost dostat se k relevantním informacím i produktům.

Navíc lze očekávat, že se v tom informačním chaosu bude těžší zorientovat. Jak na vás působí, když informace o přípravku, který vám má pomoci, nejsou konzistentní? Málokdo dnes vynaloží tolik úsilí, aby dohledával, srovnával a sám pro sebe si analyzoval… Mnohem spíše danou problematiku opustí. A výsledek? Mnoho z těch, jimž by houby mohly v životě pomoci, se k jejich benefitům nejspíš vůbec nedostane. O zpětném dopadu na dodavatele, kteří produkty z léčivých hub lidem v ČR zprostředkovávají, ani nemluvě.

Dovedete si představit, kolik stojí změna informačních materiálů a obalů samotných produktů, jako jsou etikety, krabičky, letáky nebo veškeré články? Ano, toho všeho se tato zdánlivě nevinná změna týká. Dodavatele hub tak může přijít až na několik milionů korun a jistě tušíte, co taková investice znamená pro malou firmu.

Libovůle úřadů?

Toto usnesení SZPI se odvolává na Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin. Podle tohoto nařízení není přípustné žádné označení, ze kterého vyplývá v souvislosti s danou potravinou možnost snížení rizika nebo přímo léčení nějakého onemocnění. Schválené zdravotní tvrzení má být založeno pouze na všeobecně uznávaných vědeckých poznatcích a musí spadat do seznamu konkrétních vět odsouhlasených Evropskou komisí. Medicínské houby sem zatím vůbec nebyly zařazeny.

Přitom jde ale o zaužívané slovní spojení uznávané vědeckou komunitou po celém světě. Živým důkazem je řada zahraničních¹ i českých² odborných publikací od renomovaných odborníků. Je tedy liché argumentovat tím, že adjektiva „medicínské“ a „medicinální“ nemají seriózní zakotvení.

Úředníci tvrdí, že obecné vnímání se v posledních letech posunulo. To, co lidé dříve považovali za podpůrný prostředek, nyní v tomto slovním spojení chápou jako „všelék“³. Tím obhajují zpřísnění svého stanoviska. V protikladu tomu, že zhruba ještě před deseti lety, kdy medicinální houby ve větším pronikaly na český trh, registraci produktů s tímto označením bez problémů povolovaly. A přitom zákon ani schválená zdravotní tvrzení se od té doby nezměnily.

Je to tedy očividně záležitost interpretace legislativy konkrétními úředníky, která však právě v tomto případě působí spíše jako vaření z vody. Většinové vnímání jakéhokoliv předmětu je totiž výrazně ovlivněno právě jeho mediální reprezentací. Tedy tím, jak se o něm píše, mluví v hromadných sdělovacích prostředcích, jak jej zobrazuje reklama. A tak se nám klidně může stát, že za pár let budou jiným úředníkům ze SZPI připadat problematická zrovna nová označení, která medicinální houby dostanou. Mohlo by se to týkat i zatím nejžhavějších adeptů jako „funkční houby“ nebo „medihouby“.

Nastává nám zde tedy poněkud paradoxní situace.

Máme zde léčivé houby, které tradiční čínská medicína i jiné léčitelské systémy s úspěchem aplikují již po několik tisíciletí. Například Reishi (leskorka lesklá), tak zvaná „houba nesmrtelnosti“, je v Asii používaná již přes 4000 let.⁴ I klasická západní medicína účinky medicínských hub prověřila mnoha klinickými studiemi a laboratorními testy. Známý je třeba pozitivní vliv Chagy (rezavce šikmého) na léčbu onkologických onemocnění, potvrzený jak dlouhodobou praxí, tak řadou vědeckých výzkumů.⁵

Trend užívání hub je v západním světě na vzestupu, jejich obliba roste pro množství pozitivních zkušeností. Na druhé straně však stojí úřady a jejich interpretace legislativy, která zakazuje užívat název, jenž lidem naznačuje, že léčivé houby mají pozitivní účinek na jejich zdraví. Není to poněkud absurdní?

Přestože zde tedy máme přírodní léčivý prostředek, jehož účinky jsou vědcům celého světa dobře známy, je možné o nich veřejně podávat jen velmi omezené informace.

Jak je to s nestranností vyhlášek?

Evropská legislativa sama o sobě nemá špatný záměr. Má chránit koncového spotřebitele před nepravdivými informacemi, šarlatánstvím a zamezit nevhodnému užívání účinných látek. Její aplikace je však postavena problematicky. Z našeho pohledu je totiž komerčně a mocensky zneužitelná.

Je dobře známo, že farmaceutické lobby je silný hráč. A připusťme si, že kdyby lidé plošně svému zdraví pomáhali přírodními léčivými prostředky, zastavilo by se cash flow na trhu s léky, které jsou v naší republice v současnosti nadužívané.

Je tedy vůbec v zájmu farma průmyslu, aby byl lidem dostupný přírodní prostředek s natolik širokospektrálním vlivem na lidský organismus? Navíc přípravek, který může být významnou oporou při léčbě závažnějších onemocnění? Troufáme si říct, že z tohoto úhlu pohledu lze bohužel vnímat evropské nařízení o zdravotních tvrzeních také jako účinný nástroj k odklizení konkurence běžných léků a doplňků stravy s významným potenciálem z trhu.

Mluvme o tomto tématu veřejně.

Dikuse k článku

Diskuse k článku